Boussingualtia je popínavá polotrvalka, která má v zemi hlízy, podobné jako jiřina. I když v teplých oblastech není třeba hlízy ze země vyjmout a ukládat jako u jiřin, a tedy nepotřebuje v zimě žádnou zvláštní péči, je u nás velmi málo známá. Jméno dostala podle francouzského profesora, botanika a chemika, Boussingaulta. V zahradnických kulturách se vyskytuje pouze jeden druh. Je to Boussingaultia cordifolia. Její šlahouny dosahují výšky až 5 m a jsou levotočivé. Listy má srdčité, značně velké, na okraji bývají zvlněné. Bílé květy nejsou sice nijak nápadné, ale velmi příjemně voní. Vykvétají až v plném létě a vydrží kvést až do října. První mrazy ale nadzemní části zničí.
Vyžaduje teplé a slunné stanoviště, půda nesmí být ani mokrá, ale ani příliš suchá. V chladnějších oblastech se musí hlízy na podzim vyjmout z půdy a přezimovat v chladné, suché místnosti v písku. Aby rostlina přes léto hodně urostla, je dobře v březnu nasázet hlízy do květináčů do písčité země a v polovině května vysadit na místo.
Je vhodná k popnutí sloupů, ke vchodům do domu, k popnutí loubí nad pěšinou.