Mučenka – Passiflora pochází ze Střední Ameriky. Většina ze 400 druhů roslin jsou tropické, které lze u nás pěstovat pouze ve sklenících. U nás je v zimě vytrvalá a odolná je Passiflora coerulea (Mučenka modrá), která se v domácnostech pěstuje většinou jako pokojová rostlina.
Pochází z chladných oblastí Brazílie a Peru, kde dorůstá do několikametrové výšky. Na tenkých výhonech má 5—9četné listy, květy jsou 7—10 cm široké, okvětní plátky jsou bělavé, tyčinky mají nitky modré a blizna je purpurová. Zahradníci vypěstovali různé variety, které však u nás nejsou rozšířeny. Nejzajímavější z nich je varieta Constance Elliot která je ještě zimovzdornější pro výsadby v zahradách, než původní P. coerulea. Má květy čistě bílé.
Další mučenka je Passiflora incarnata. Není to dřevina, nýbrž trvalka. Její šlahouny na zimu odumírají a zůstává jen vytrvalá podzemní část. Na jaře znovu vyraší a během vegetace dorůstá do výšky až tří metrů. Původem je z Mexika, ale rozšířena je až do pohraničních oblasti USA. Rostliny mají trojlaločné listy, krátce plstnaté. Květy jsou bílé, s červenavým nádechem. Tyčinky mají nitky purpurově fialové. poněkud ohnuté. Okvětní plátky jsou podstatně kratší než u Passiflora coerulea a ohýbají se dolů. takže netvoří takový věnec kolem tyčinek, jako jsme zvyklí u mučenky, která se u nás hojně pěstuje.
Jak dřevitá, tak perenovitá mučenka vyžaduje teplé stanoviště, chráněné před větry, na plném slunci. Choulostivější je dřevitá, Passiflora coerulea. Na zimu se musí krýt suchým listím a pokud možno vysoko chránit chvojím. Jak již bylo řečeno, má-li přikrývku z listí, není potřeba se obávat, vymrznutí a jestliže omrznou výhony, vyraší znovu, z kořenů a v témže roce nedosáhne sice zvláštní výšky a také kvete až teprve ve vrcholném létě a často až do podzimu. Sázíme je do dobré půdy, do směsi listovky, drnovky a kompostu s přídavkem hrubého písku. V době sucha je musíme zalévat, ale nesnášejí, trvalé zamokření.